Betlémy, vánoční zvyky, a Jakub Jan Ryba 

K vánocům neodmyslitelně patří betlém. Výroba a stavění betlému má u nás dlouhou tradici. Od Štědrého dne až do Nového roku chodili chlapci v přestrojení pastýře od domu k domu. Nosívali s sebou malý papírový nebo dřevěný betlém a zpívali koledy. V Praze betlém poprvé postavili v roce 1560 jezuité v kostele sv. Klimenta. Už tehdy měl klasické schéma - jeskyně s jesličkami a narozeným Ježíškem, u nich Maria a Josef. Před jeskyní stáli tři mudrcové z východu, přinášející děťátku dary - kadidlo, myrhu a zlato. Letos je možné navštívit Muzeum betlémů, netradičně v Klementinu, expozici zapůjčenou z karlštejnského podhradí. Je zde i tvůrčí dílnička pro děti, ve které si můžou postavit vlastní betlémek. V Galerii Portheimka na Smíchově probíhá výstava tvorby malíře Vojtěcha Kubašty, i s jeho trojrozměrnými betlémy. Betlémy jsou k vidění také ve většině kostelů. Na Tři krále se v některých kostelech mění scéna jesliček z pastýřských na královské. Za prohlídku určitě stojí historický betlém v kapucínském kostele Panny Marie Andělské na Loretánském náměstí (neplést si s kostelem Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského známého díky sošce Pražského Jezulátka, který je v Karmelitské ulici). Jsou zde barokní postavy v životní velikosti, o prohlídku proto bývá velký zájem. Prohlédnout si můžete také výstavu v podzemí Betlémské kaple, kde jsou nejrůznější betlémy a vánočními stromky. V mém oblíbeném Chvalském zámku, o kterém jsem psala minule, je v kočárovně připravený živý betlém. Asi od poloviny prosince zde také hoří pravé Betlémské světlo, které si můžete odnést pomocí vlastní svíčky nebo lucerničky a postavit si ho třeba u svého domácího betlémku.

Některé vánoční zvyky můžeme snadno dodržovat i nyní. Na stůl se dá položit jablko ozdobené špejlemi, na které nabodneme sušené ovoce, oříšky a rozinky. Vánoční hvězda, někdy zvaná Květ svaté noci, je v dnešní době častým doplňkem zdobícím sváteční stůl. Pochází z Mexika a je vyhledávaná pro zářivě červenou barevnost svých listů. Podle legendy zbarvila květ rostliny aztécká královna krví ze svého srdce, které jí puklo žalem nad nešťastnou láskou. Jestli chcete, aby vám tato květina dlouho vydržela, vyberte si rostlinu která nestála v obchodě někde v průvanu, a nechte si jí zabalit. Pod rostlinu nedávejte misku s vodou, stačí ji zalít jednou za dva dny. Na stůl se také dává adventní věnec se čtyřmi svíčkami. Každou neděli se jedna zapálí, takže nakonec hoří všechny čtyři. Nad stůl se zavěšují snítka jmelí, aby se v domě držela hojnost. Jmelí se původně ořezávalo během Saturnálií, které se ve starém Římě slavily 17. prosince. Na Saturnálie navazovaly oslavy zimního slunovratu, při kterém Slunce zastaví na tři dny svůj pohyb na jih a potom se opět vrací k severu. Během této doby podle starověkých náboženství Slunce “zemřelo” a po třech dnech se “znovuzrodilo”. Zimní slunovrat 21. prosince je proto odedávna návratem světla a lepších dnů. Je zasvěcený slunci, a tím i ohni. Na vesnicích byly páleny velké ohně a v domácnostech hořela vánoční polena, aby se zmírající Slunce znovu zažehlo a vrátilo se na oblohu. Dobré vzájemné vztahy mezi lidmi je také možné přirovnat k ohni, který je třeba udržovat tím, že na něj přikládáme jedno polínko za druhým. Rozhovor může být takovýmto “polínkem”, které přikládáme na oheň našich dobrých vzájemných vztahů, aby neuhasly. Během vánoc je k tomu dost příležitostí. Uvidíme jaké budou letos moje vánoce. V roce 2008 policistka bydlící u nás v domě v jednopokojovém bytě projevila zájem o můj byt se dvěma terasami a nabídla mi o půl milionu korun nižší cenu, než jaká byla cena na trhu. Odmítla jsem, a od té doby mám neustále potíže všeho druhu.

Co se týká zvyků, můžeme se třeba pustit do krájení jablka. Když se hvězda z jadřince objeví neporušená, nic se nemění. Je-li tomu opačně, čekejme změny. Kdo má děti, může pouštět lodičky z prázdných slupek od vlašských ořechů s kouskem svíčky, klidně i doma v umyvadle. Jestliže se loďka drží na místě, budeme doma, odpluje-li jinam, budeme cestovat. Při štědrovečerní večeři ukryjeme pod talíř rybí šupinku, aby se nás v následujícím roce držely peníze. Kdo nemá čas péct cukroví, může si koupit cukroví už upečené. V posledních letech také v bio kvalitě, nebo dokonce RAW cukroví, které je bez lepku, laktózy a je slazené jenom přírodními sladidly.

Vánoce jsou také obvykle symbolem větší pozornosti člověka k člověku a tu můžeme vyjádřit dárkem. Dárky se původně dávaly k domácím jesličkám, teprve později přišel zvyk ozdobit vánoční stromeček. Ozdoby na venkovském stromku byly ze slámy, perníku nebo těsta. Někdy se také dělaly malé panenky z šustí, andělíčci a hvězdy ze slámy. Na větvičky stromku se dají přivázat červená jablíčka nebo oříšky ozdobené pozlátkem. První vánoční stromek v Praze byl v roce 1812 v domácnosti ředitele Stavovského divadla Jana Karla Liebicha, který zvyk přinesl ze své rodné Mohuče. Poté se stromek strojil i v ostatních rodinách a tento zvyk se rychle rozšířil. Ve městě se na stromek dávaly třpytivé ozdoby ze skla a z korálků. České sklo ze severu nebo z Podkrkonoší mívalo dobré jméno po celém světě a ručně malované kouličky, ptáčci, zvonečky nebo figurky zdobily stromečky těch majetnějších. Po štědrovečerní večeři, když si všichni rozbalí dárky, sesednou se kolem stolu a začne se vyprávět a vzpomínat, co se v uplynulém roce povedlo a co ne, se můžeme vypravit na mši.

O půlnoci se narození Ježíška slaví půlnoční mší v kostele. Zpívají se koledy, někde dokonce Česká mše vánoční od Jakuba Jana Ryby, která poprvé zazněla v kostele Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále 24. prosince 1796. Na Štědrý den ve 22.00 hodin při mši svaté za Jakuba Jana Rybu a jeho rodinu si zde můžete poslechnout tradiční provedení této mše v podání místních zpěváků a hudebníků. Kostelem zní původní barokní dvoumanuální varhany s více než 700 píšťalami, za kterými Jakub Jan Ryba sedával. Nedaleko Rožmitálu v lese stojí mohyla na místě, kde roku 1815 Jakub Jan Ryba zemřel. Mimochodem, webové stránky Starého Rožmitálu mají verzi pro seniory, která je jednodušší a jde v ní snadno zvětšit písmo. Je vidět, že město na seniory myslí.
V Praze na Staroměstském náměstí zazní Česká mše vánoční na Štědrý den od 21 hodin.

Kdo nechává nákupy dárků na poslední chvíli, bude možná během příštích vánoc zaskočený. Nyní totiž míří do sněmovny návrh zákona pro omezení otevírací doby, který se vztahuje na obchody s plochou 200 m2. Obsahuje zákaz prodeje na Štědrý den mezi 12. až 24. hodinou.

Před námi je čas adventní, čas ke ztišení a přípravě na pěkné prožití vánočních svátků.


Galerie Klementinum, Klementinum 190, Praha 1
otevřeno každý den od 9 do 18 hodin
vstupné pro seniory 30 Kč

Galerie Portheimka, Štefánikova 12, Praha 5
otevřeno denně kromě pondělí od 13 do 18 hodin
vstupné pro seniory 15 Kč

Betlémská kaple, Betlémské náměstí 4, Praha 1
24.12 a 31.12 otevřeno 9-14 hod., 25.12 a 1.1. otevřeno 13-18 hod.
vstupné pro seniory 30 Kč